Русский English Czech

Turkménčajská smlouva

Turkménčajská smlouva str. 1Turkménčajská smlouva str. 2Turkménčajská smlouva str. 3

Turkménčajská smlouva str. 4Turkménčajská smlouva str. 5Turkménčajská smlouva str. 6

 

Článek I

Jeho Veličenstvo ruský císař a Jeho Veličenstvo král Íránu uzavřeli věčný mír, přátelství a naprostou shodu mezi nimi, dědici jejich trůnů, jejich státy a občany.

Článek II

Jeho Veličenstvo ruský císař a Jeho Veličenstvo král Íránu přijmou vzájemně závazky, které byly již stanovené ve smlouvě v Gulustanu, vztahující se k válce, která se konala mezi nejvyššími stranami a byla úspěšně ukončena. Považují za nezbytné, změnit smlouvu z Gulustanu s takovými podmínkami a opatřeními, které by udržovaly mír a přátelství mezi Ruskem a Ázerbájdžánem v současnosti i budoucnosti.

Článek III

Král Íránu jménem svým a jménem svých dědiců vytvoří kompromisy pro Erivan a chánství Nachcivan umístěnými na obou stranách Arazu, plně podřízenému Rusku. Král bude také po dobu 6 měsíců po datu uzavření smlouvy, zásobovat ruské úřady všemi archivními a společenskými dokumenty, týkající se úředního rozhodnutí, výše uvedených chánství.

Článek IV

Strany určily hranici následovně:

Nejbližší vzdušnou čarou s vyjímkou vrcholu Ararat lokalizovaného na okraji tureckých zemí- vrcholy těchto hor - dolů k horní části Ašagi Garasu v jižní části Araratu - po proudu řeky k soutoku řek Araz a Šarur - podél území Arazu až k věži Abbasgala - 3 ruské poloviční verstvy- (jedna verstva = 3, 500 stop) široký okruh od opevnění věže na pravé břehu Arazu (plocha oblasti bude stanovena Ruskem ode dneška během dvou měsíců) - části okruhů připojení k východnímu břehu Arazu - podél uzémí řeky přístaviště Jeddibulag (21 verstev podél území Arazu bude teritorium Íránu) - nížiny Mugan - Bolgarčaj - země 21 verstev dolů k soutoku řek Adinabazaru a Sarigamiše - nahoru podél levého břehu řeky Bolgarchaj až k soutoku Adinabazaru a Sarigamiše - podél pravého břehu východního Adinabazaru - až k nížině Mugan - nahoru podél levého břehu řeky Bolgarachaj až k soutoku řek Adinabazar a Sarigamiš - a podél pravého břehu východního Adinabazaru - až k vrcholu vysočiny Cikoir (všechny řeky, které tečou do Kaspického moře, patří Rusku, toky, které směřují do Íránu, patří Íránu). Zde hranice mezi státy určují vrcholy hor. Strana hor směrem ke Kaspickému moři patří Rusku, zbývající hory patří Íránu. Z vrcholu Cikoir podél hor dělí hranice regiony Tališ a Arš až k vrcholu Gamarkuhum. Vrchol hor oddělující soutok, pokračuje podle řeky hranice jako území mezi horním tokem Adinabazar a vrcholem Cikoir popsaného výše. Podle výše uvedených - popisovaných pravidel o toku řek, táhne se hranice z vrcholu Qamarkuhum a podél dělícího horského řetězu Zuvand a Arš k okrajům regionu Velgic. Kromě strany, výše uvedené hory její protější vrchol, spojuje region Zuvand s Ruskem. Opět podle výše uvedených popisovaných pravidel o toku řek, pokračuje hranice tímto způsobem: z hranice regionu Velgic na sever k pramenu řeky Astara podél vrcholu Kloputanin a hlavního horstva regionu Velgic podél břehu řeky až tam, kde se vlévá do Kaspického moře.

Článek V

Tímto článkem Jeho Veličenstvo, král Íránu vyjadřuje upřímné přátelství Jeho Veličenstvu císaři Ruska a za své dědice a dědice Íránu, slavnostně uznává, že celá země a ostrovy mezi výše uvedenými hranicemi a mezi Kavkazem a Kaspickým mořem, včetně všech migrantů a dalších lidí, kteří tu žijí, budou pod vládou Ruské Říše.

Článek VI

Na odškodnění obětí a ztrát způsobených Ruskem během války mezi těmito dvěma státy, král Íránu přebere stanovenou výši peněžní částky. Obě strany smlouvy souhlasí s množstvím deseti kurur tumen raije nebo 20 milionů stříbrných peněz. Čas a způsob placení i záruky jsou stanovéné ve zvláštním kontraktu připojených ke smlouvě.

Článek VII

Jakmile král Íránu ustanoví svého syna - Jeho Veličenstvo prince Abbase Mirzu dědicem Íránu, požádá o svolení a potvrzení dědického práva ruského císaře, který Abbase Mizru uzná plně a zákonně jako vládce státu.

Článek VIII

Ruské obchodní lodě mají právo plavit se v blízkosti kaspického moře a v případě zakotvení nebo ztroskotání přispěchá Írán na pomoc. Írán má stejné právo. Pokud jde o veřejné lodě, plavily se pod ruskou vlajkou před válkou i teď v míru. V rámci stejného respektu si Rusko chrání původní právo a žádná jiná země nemůže použít vlajku v Kaspiku, jen Rusko.

Článek IX

S velkým přáním, aby byl udržen obnovený mír a přátelství, ruský císař a král Íránu, vzájemně souhlasili přijímat velvyslance vlády, ministry a další oprávněné jedince s posláním světských misí a poskytovat jim ubytování, úctu nejvyšších stran a přátelství tak, jak vyžaduje tradice. Nezbytná stanovení jsou uvedena ve zvláštním protokolu.

Článek X

Ruská Říše považuje jako hlavní příznivý výsledek obnovení a rozšíření obchodu mezi oběma státy. Vzájemně souhlasí realizovat všechny závazky související s kontrolou nad obchodem a bezpečností občanů a současně všechny smlouvy podepsané představiteli a připojené k smlouvě hlavní mají stejnou hodnotu. Král Íránu dává právo Rusku, aby stanovilo konzuly a obchodní agenty, kdekoli to bude příznivé pro obchod. Také přebírá ochranu nad konzulenty a agenty, kteří budou ve skupinách po 10 osobách, aby mohlo využívat jejich slávy a zájmů. Ruský císař postupně dává slib k tomu, aby stejný postoj ke konzulům nebo agentům měl i král Íránu. Pokud bude mít vláda Íránu vážné stížnosti na ruské konzuly nebo agenty, ruský ministr (velvyslanec) nebo jeho oprávněný zástupce z paláce krále nebo jejich přímý úředník ho na základě vlastního rozhodnutí může propustit iniciátora nebo vystřídat.

Článek XI

Všechny požadavky občanů a další záležitosti způsobené válkou budou vzájemně vyslyšeny a urovnány. Závazky občanů k vládě budou uvedeny dodaném v kompletním kontraktem.

Článek XII

Ve prospěch občanů obě nejvyšší strany vzájemně souhlasí: ti, kteří mají nemovitosti na obou stranách Arazu dostanou tři roky na jeho prodej. Ruský císař uděluje výjimku chánovi Husajnovi - bývalému vládci chánství Iravan, jeho bratrovi chánovi Hasanovi a chánovi Kerimoovi - bývalého vládce Nachchivanu.

Článek XIII

Armádní rukojmí zajatá během bývalé války a občanská rukojmí, která byla zajata kdykoliv, budou vzájemně uvolněna během čtyř měsíců. Bude jim poskytnuto jídlo a další potřeby a budou přepraveni do Abbasabadu - místa předání, kde budou politickými komisaři přijati a poslání do svých domovů. Mezi dohodnutými nejvyššími stranami bude platit stejný postoj vůči armádním i občanským rukojmím Ruska a Íránu, které nebudou moci být včas dopraveni následkem velkých vzdáleností nebo jiných závažných příčin. Každý stát má kdykoliv neomezené právo na odběr výše uvedeného a jeho doručení v případě jeho odhalení.

Článek XIV

Žádná ze smluvních stran nebude požadovat doručení dezertérů nebo zrádců, kteří přeběhli před a během druhé války. Pro předejití negativním výsledkům narušených vztahů mezi uprchlíky a jejich krajany, či jejich vůdců, se íránská vláda zavazuje, že nebude ani v budoucnu bránit osídlení lidem, zaznamenaných ruskou vládou v jeho území mezi řekami Araza Chara, Lake Urmija a u pramenů řek Jakaty a Gizil Uzen. Ruský císař slibuje, že nebude zasahovat do urovnání íránských uprchlíků na území Karabachu a v chánství Nachchivan, ani v části chánství Iravan na pravém břehu řeky Araz. Ale je zřejmé, že tyto okolnosti se vztahují i na úředníky nebo lidi s hodností: chány, beje, náboženské představitele, kteří mohou mít negativní vliv na krajany svou osobností, oznámením, tajnými styky. Co se týče obyvatelstva obou států, obě jednající strany se dohodly, že občané obou zemí, kteří se stěhovali z jednoho území na druhé, se mohou s povolením vlády usadit kdekoliv.

Článek XV

Příznivým a trvalým přáním obnovit stabilitu ve své zemi, zadrží všechny občany, kteří by mohli poškodit nebo narušit mír, touto smlouvou jeho Veličenstvo král odpouští všemu obyvatelstvu a úředníkům Ázerbájdžánské provincie. Navzdory hodnosti, nikdo z nich nebude stíhaný za své chování za války nebo dočasnou okupaci na tomto území a nebude trestáno náboženské vyznání. Po dobu jednoho roku od tohoto dne těmto úředníkům ani občanům, kteří musí odejít z Íránu do Ruska se svými rodinami a svým movitým majetkem, nebude vláda v ničem bránit a nebude vybírat daň z majetku ani ze zisku za prodej tohoto majetku. Nemovitý majetek se během pěti let prodá nebo vyvlastní. Toto povolení je nebude zohledněno k těm, kdo spáchali zločin v období výše uvedeném během jednoho roku.

Článek XVI

Body mírové smlouvy podepsané představiteli bude odeslána s informacemi o skončení války a všemi nezbytnými nařízeními. Smlouva se skládá ze dvou kopií, podepsaných oběma zástupci stran, potvrzena jejich úřední pečetí, vyměněných a potvrzených a ratifikovaných ruským císařem a králem Íránu. Podepsané ratifikované texty budou vyměněny zástupci obou stran nejpozději do čtyř měsíců. Smlouva byla uzavřená 10. února roku 1828.

Originál podepsal Ivan Paskevič, A.Obrezkov.